Cílové pásmo sazeb Fedu je interval, který FOMC nastavuje 8× ročně. Proto se hodnota mění typicky po 25 bazických bodech, například z 5,25-5,50 % na 5,00-5,25 %.
Vyšší sazby = dražší peníze, brzdí inflaci i rizikové trhy (akcie, krypto). Nižší sazby naopak likviditu uvolňují.
Trh se ale nehýbe podle sazby samotné, hýbe se podle toho, jak moc se rozhodnutí liší od očekávání. Snížení, se kterým trh dva měsíce počítal, je v cenách dávno započtené a v den vyhlášení se nestane nic; nečekaná pauza pohne trhem víc než očekávaný krok o 50 bazických bodů. Co trh čeká, se dá číst z pravděpodobností na stránce CME FedWatch — teprve rozdíl mezi ní a touhle je informace.
Druhá věc je zpoždění. Změna sazby se do reálné ekonomiky propisuje řádově v kvartálech, protože se musí protáhnout přes refinancování hypoték, firemních dluhopisů a úvěrů. Graf sazby proto nikdy nevysvětlí, co se děje s ekonomikou dnes — vysvětluje, co se s ní dělo zhruba před rokem.